Ať už psaní nebo mluvení, vaše znalost následující gramatiky bude vyžadována pro získání SLP 1:
1) přítomnost v prosté (např. "I live in Pardubice") i průběhové podobě (např. "I am learning English")
= prostá přítomnost se používá pro vyjádření stavů, zvyků a obecných pravd. Používá se také s rozvrhy a plány, které jste si sami nestanovili a nemůžete je změnit nebo zrušit.

= průběhová přítomnost se používa pro vyjádření dočasné aktivity, současné činnosti nebo plánů v blízké budoucnosti, které jste si stanovili sami.

2) minulý tvar slovesa BÝT (was, were) pro vyjádření o minulých jevech a situacích

3) modální slovesa pro vyjádření dovedností a svolení (CAN, CAN'T), povinností a zákazů (MUST, MUSTN'T) a doporučení (SHOULD).

Toto je základ, který stačí na získání úrovně jak v psaní, tak v mluvení. Následující jevy ještě pomohou a zvýší vaše šance, i když v nich učiníte chybu při použití:
= budoucí příslib, fakt a nebo náhlé rozhodnutí (WILL)
= budoucí ambice a plány, které zatím nemají reálné kontury (BE GOING TO)
= minulost prostá pro vyjádření dějů, které skončily ve specifickém čase v minulosti a nesouvisí s přítomností (např. "I lived in Hradec Králové 5 years ago.")

Proto je dobré se naučit pár vět o vašem soukromém životě a práci s těmito gramatickými prvky. U zkoušky je bude zajímat, zdali tuto gramatiku opravdu ovládáte, či jen papouškujete něco, co jste se vy sami naučili nazpaměť. Buďte připraveni, že se vás budou ptát a přerušovat tak váš projev.
Poslouchejte pozorně jejich otázky, protože v nich uslyšíte, jestli se ptají na budoucnost, minulost nebo přítomnost a podle slovesa poznáte, na co se ptají.
Nezapomeňte, jsem tady pro vás. Budete-li potřebovat potrénovat mluvení nebo psaní, ozvěte se mi.

Základem je porozumění úkolu. Co to vlastně je IGT? Je to interview. Nebo, chcete-li, je to výslech podezřelého.
Jedná se o poslední část ústní zkoušky z mluveného projevu na druhé úrovni (SLP 2). Tato část trvá něco mezi 3 až 5 minutami a jejím účelem je ověřit schopnost kandidáta zjišťovat informace a předávat je dále. Zkoušející A sdělí kandidátovi tématickou informaci, např. "Byla jsem na dovolené." Kandidát posléze musí zjistit co nejvíce o daném tématu pomocí otázek, které klade zkoušejícímu A. Odpovědi si musí pamatovat, lze také činit poznámky na papír. Když se kandidát nasbírá dostatečné množství informací nebo když uplyne čas, zkoušející A ukončí tuto fázi a řekne, že kandidát nyní musí sdělit vše, co se dozvěděl, zkoušejícímu B. V podstatě musí kandidát převyprávět vše, co mu řekl zkoušející A.
Jak to zvládnout? Je třeba dodržet následující parametry:

vytvořte minimálně 7 otázek na zadané téma

střídejte zjišťovací otázky s doplňovacími, např. kandidát: "Jel jste sám?" zk. A: "Ne." kandidát: "Kdo jel s vámi?"

zeptejte se vždy alespoň dvě otázky na každý aspekt tématu. Např. je-li téma "Byl jsem na dovolené", zeptejte se minimálně dvě otázky na "dopravu", dvě na "stravu", "ubytování" atd.

Při převypravování spojujte tematicky související informace do širšího celku. Neopakujte jednotlivé věty - čiňte souvětí. Např. jsou-li odpovědi na otázky: "Bydlel jsem v hotelu, jedl jsem v restauraci, restaurace byla v přízemí hotelu", při převyprávění spojte vše do jednoho celku a řekněte: "Zkoušející bydlel v hotelu, kde se stravoval v restauraci v přízemí."

Používejte tzv. "zprostředkovanou řeč". Pravidlo jsou podobná pro angličtinu i francouzštinu. Nemusíte ji užívat pokaždé, jen ukažte zkoušejícím, že to ovládáte. Je to považováno za vyšší gramatickou formu a dostanete extra body, i když při jejím použití uděláte chybu.

Jako vždy, musíte být sebevědomí - nesmí to vypadat, že jste u zkoušky proti své vůli a že vás to příliš stresuje. To je někdy těžší zvládnout než samotný obsah zkoušky. Vždy je dobře, když jste dostatečně připraveni na úkoly. Tak hodně štěstí!

Na těchto stránkách jsou pro vás cvičné testy z angličtiny a francouzštiny připravovány kvalifikovaným přezkušitelem a učitelem s dlouholetou praxí. Když jsou otázky připraveny, jsou nahrány do databáze, odkud jsou posléze odeslány k vám, když spustíte cvičný test. Při každém spuštění je generováno deset různých otázek z databáze.
Některé otázky mají stejný text nebo nahrávku, ale pozor na jejich zadání a možnosti - ty jsou vždy odlišné.
Otázky jsou doplňovány průběžně, vždy v týdenním intervalu. Dle úrovně se jedná o simulace každodenní komunikace, společenské situace nebo zprávy a úryvky z magazínů.
Pro psaný projev je každý týden databáze doplněna minimálně o jedno téma. Témata sestávají z bývalých a současných témat užívaných CJV při cvičných a reálných testech.
Abych tedy shrnul vše výše popsané, je z čeho vybírat a určitě se zde slovíčko nebo dvě naučíte. Učení zdar!

Proč se zabývat tímto tématem? Často se stává, že kandidáti u zkoušky dbají hodně na formu svého přednesu, tj. gramatické tvary užité ve zvolených slovních obratech, slovní zásobu méně častou při běžné komunikaci, zejména pak, jde-li o zkoušku na vyšší úrovni jako STANAG SLP 3. To je ovšem značně ošidné. Proč? Protože STANAG jazyková zkouška je, jako ostatně všechny další mezinárodně uznávané zkoušky (FCE, IELTS, MICHIGAN, CAE, atd.) především zkouškou z komunikace.
Komunikace znamená, že sdělení se musí dostat z bodu A do bodu B. V případě ústní zkoušky z cizího jazyka jde o uchazeče neboli mluvčího (A) a posluchače neboli zkoušejícího (B). Úspěšnost komunikace se hodnotí na základě dvou hlavních parametrů, a to (1) rychlost předání sdělení a (2) jednoznačnost sdělení. V podstatě jde o to, jak dlouho mluvčímu trvá předat zprávu zkoušejícímu co možná nejrychleji a v zamýšlené podobě / znění.
Proto nezapomínejte, že vaší komplikovanou formulací, která sice může okouzlit po stránce jazykové, se snižuje efektivita vašeho sdělení. Proto je důležité najít rozumnou míru, s níž všechny ty složité jazykové prostředky použijete. Když se vám to podaří vybalancovat, vyjdete z toho vždy jako vítěz.

Při čtení je vždy nejdůležitější porozumět otázce. Když člověk ví, na co se ptají, je mnohem snadnější dopátrat se odpovědi. Proto je důležité soustředit se na klíčová slova v otázce. To jsou slova významová (podstatná a přídavná jmnéna, slovesa, příslovce, případně zájmena a číslovky) a dále slova gramatická pomocná, která ovlivňují význam věty, hlavně zápory. Potom se podívejte do textu, aniž byste nejprve viděli nabízené možnosti odpovědi. Hledejte v textu klíčová slova a, pokud je najdete, najdete i odpověď na otázku. Tu posléze porovnáte s nabízenými možnostmi a vyberete tu, která se jí nejvíce podobá. Pozor ale, klíčová slova v textu jsou pouze lokátory odpovědi, nikoliv samotná odpověď. To je důležité zejména, je-li otázka obecného charakteru, např. "Co je pravda o ženě v textu?", kdy musíte vidět i nabízené možnosti, abyste získali nějaká klíčová slova. Takové klíčové slovo, které potom najdete v textu, není zárukou správné odpovědi. Je nutné se vždy podívat na kontext (slova okolo) a jestli náhodou význam celé věty, ve které je klíčové slovo, není opačný od významu nabízené možnosti. Není sice běžné, že na úrovni slp1 by tyto "chytáky" byly použity, na vyšších úrovních už ovšem jsou dost časté.